sobota 25. října 2014

26,2 aneb maraton po anglicku

Běhá se tady každý týden někde něco tak proč právě Beachy Head Maraton na jižním pobřeží? Před lety vedl můj první výlet v Anglii právě do těchto končin. Z trochu již nudných polí Essexu jsem potřeboval vyrazit někam do zeleně, tak jsem v autoatlasu našel nejbližší zelené místo a jelo se. Tradičně vlakem, busem, pěšky, je to to trochu zprofanované anglické pobřeží s bílými cliffy, ale když to vidíte naživo.. no husí kůže, slza v oku. To jsem vlastně ještě moc neběhal, 3km byla událost týdne a tak když jsem na výletě viděl lehce zdevastované jedince s hadičkami u pusy (úplně náhodou jsem se vypravil zrovna v čase maratonu), říkal jsem si že to je ale divný sport, tomu se věnovat nebudu. O šest let později vyrážím zase na jih abych se s těmi 2000 divných lidí vydal na trasu BHM v Eastbourne, Od moře fouká, Celsius hlásí pěkných 7 stupňů, není to úplně přívětivé ráno pro kontinentálního evropana, ale ostrované jsou jak pominutí, jak je krásně a poslušně se řadí do front určených k tomu či k tomu. Že bude fronta na toalety je před závodem jasná věc, ovšem že bude rozdělena na "urinals" a "anals" to se asi vidí jen zde. Startuje se do prudkého kopce, který díky bahnu je nutné zdolat částečně po čtyřech, začíná to tedy zostra, Od začátku je ale tak trochu jasné že více než "Race" to bude tak trochu "Event"



Celou trať jen sleduju okolí, malé anglické etudy, které prostě jinde nezažijete. Na druhé míli stojí ve svahu skotský dudák a hraje, běžci se zastavují, zatleskají a běží se dál. Přátelé lezci znají jak pěkně klouže mokrý vápenec. Rozemelte vápenec na prášek, přidejte něco ovčího trusu a trávy, dobře zalejte vodou a máte dokonalou představu o povrchu trati. V lednu jsem tu psal o oběhu Chelmsfordu a myslel jsem si jak to nebylo strašný, nyní vidím že to je místní norma. Ostrované to odbývají lakonickým "Trochu to klouže". Volný průchod krajinou tu neznají, private land je takřka svatý pojem, po celé trati je tedy plno ohrad s vrátky, které je třeba překonat. Ovšem jak jinak než po anglicku. "Gentlemani mohli byste prosím chvilku počkat než tady madam přeleze tu ohradu" zahlásí steward na trati. "A tady prosím je to opravdu kluzké a úzké, musíte gentlemani po jednom". A tak jsme tak trochu pořád ve frontě, před můstkem, před ohradou, na občerstvovačce, čekáme až projde turistický oddíl na výletě, po cestě jsme povzbuzováni poplácáváni, všichni zdraví, děkují, dávají přednost, čekají, čím mě ti ostrované ještě překvapí. Proběh městečkěm je událost, lidi vylézají z hospod zdraví se mezi sebou s běžci a když vykoukne slunce z mraků zazpívají sborem "Here comes the sun". Já v tu chvíli zapomínám na svoje tělesné diskomforty, které mě trápí od startu, prostě se poddám tomu ostrovnímu rytmu, chvilku povídám s chlapíkem kterého zaujal můj dres (ano já dnes reprezentuji ČR, přestože mne Veverka Sudetský poučil, že triko je jen do hospody), "Co to je za klub ithinkbeer?" ptá se okoloběžící? Ale takový spolek přátel trailového běhu, povídám. "Aha takový pivní klub se zájmem o běh ne?" Myslím, že to anglán docela trefil ne?



Na 18 míli ovšem mě zas ostrované dostanou u občerstvovačky, kde zaslechu následující hovor: "Sir dáte si čaj nebo kávu? A je ten čaj opravdový? Samozřejmě! Chcete s mékem, cukr jeden či dva? Promiňtě ještě obsloužím tady toho gentlemana před vámi". K tomu hraje kapela a já mám strašnou chuť si sednout do toho bahna, popíjet ten čaj s mlíkem a zůstat tady napořád. Ale ještě 8 mil, pokračujeme do schodů, konečně se blížíme k moři a začíná stezka po útesech, výhledy sice skvělé, ale běžet se tu moc nedá, prudce nahoru a prudce dolů, a poslední prudký seběh do cíle. Jak že to je ta ultra průpovídka? 26,2 to zní jako občerstvovačka.. Ale já jsem dnes hodně rád, že už pokračovat nikam nemusím. A tak si stoupnu zase do fronty kde je napsáno "Vstup jen s medailí" a čekám až mi školní kuchařky naloží něco jídla. Snad už mě angláni toho pozitivna ušetří. "Je tu místo madam?" "Ano ale trochu zapáchám jestli Vám to sire nevadí"
Ach vy anglání, vy mi dáváte, však já si vás zase v pondělí nakrájím (s láskou samozřejmě) na kostičky...  
Časem se ani nechlubím ani pod 5 hodin jsem to nedal, ale prostě nemůžu mít všechno, třeba to zas příště bude lepší..

          

24 komentářů:

  1. Martine, uz tu chybel tvuj humor, nadhled a laskavy pristup k zivotu.. Myslim, ze lepsiho "reprezentanta" na zavod do Spojeneho kralovstvi bychom nemohli vybrat... Vzdyt ty mas i normaqlne ten britsky gentemansky humor a chovani v sobe..
    Nadherny zavod.. i kdyz vic nez ten "zavod" to byla "udalost" ci pravy zazitek..Diky za popis a pripomenuti jak to na Ostrovech vypada..:)
    Tesim se na shledanou! MSF! 12:)

    OdpovědětVymazat
  2. Já si to dnes pořád přehrávám, bylo tam spoustu dalších maličkostí jako třeba trojice Čechů která zahlédla můj dres a tak hlasitě fandila a nevěřila svým očím že se tam zjevil našinec. V zimě se tam běží blízko něco podobného, myslím že nebudu chybět, snad v trochu lepší žaludeční náladě.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc hezký! To je zážitků :-)
    Pěkné vzpomínkové krájení !

    OdpovědětVymazat
  4. No však vy jste si jistě také užili na Janovské a řádně reprezentovali ITB

    OdpovědětVymazat
  5. No užili, užili, o tom žádná, počasí téměř optimální bez ledu a sněhu, jen ty výhledy ne a ne přijít :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V Jizerkách a výhledy? To jen velmi výjimečně a pro oddané jizerníky.

      Vymazat
  6. Zila jsem ve spatny casti Anglie! Poznavam jen ten caj!! ;-) Muselo to byt paradni, krasny zapisek - moc diky za sdileni! (A nadale stojim za tim, ze obleceni na TV do hospody nepatri! ;-) beha se v nem ale vazne dobre ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to tuším že si tu Anglii tak trochu moc idealizuju, ale opravdu krom jednoho protivnýho řidiče autobusu, který se nakonec ukázal být Polák, zatím s Brity žádné negativní zkušenosti. Nosit popsané sportovní oblečení to jsou pro mě muka, připadám si vždy tak trochu jak reklama na zmrzlinu či toaletní papír, ale s tímto dresem musím udělat výjimku. A kde žes to tu žila Jitko?

      Vymazat
    2. V Prestonu, to je takova bloody-fu*kin'-hellhole mezi Liverpoolem a Manchesterem ;-)

      Vymazat
    3. Tam jsi zila... a prezila???? Klobouk dolu, to je nad vsechny ultra!

      Vymazat
    4. Tam tedy asi nemám jezdit na výlet co abych si nekazil dojem. Ony ty oázy Albionu tady spíše budou ubývat, vůbec se těm Britům nedivím že by to nejradši zavřeli. Co si myslet o tom že nejpopulárnější jméno pro dítě v Londýně je Muhammad...uaaaa

      Vymazat
    5. No jo, on ten kolonialismus holt má i další tváře... A dojem - ona je to prostě prdel zakopaná, buranov, nic moc tam není, ale na hlavní ulice byla dobrá donutárna a univerzitní knihovna mi přišla jako ráj na zemi ;-)

      Vymazat
  7. Martine nádhera, krásně píšeš, je radost tě číst. Honza to dobře vystih, je z toho cítit láska k lidem. Hele a takhle vypadají i ty tvoje patologický zápisky?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za pochvalu, zas možná je to takový trochu pokrytecký vlastně zavírat oči před těmi negativy, zlem atd, ale ten svěrákovský přístup je mi bližší. A třeba je to i reakce na ty hrůzy co musím psát v práci :)

      Vymazat
  8. Predpokladam, ze finisherske doutniky se rozdavaly v klubu za cilovou branou?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě, společně s whisky s ledem, nemichat protřepat. Popravdě moc se toho nerozdávalo, z Čech jsme zvyklí že startovní taška je naditá gely a triky, zde pouze cislo a 4ks lehce rezavých špendlíků, zřejmě recyklují.

      Vymazat
  9. Parádní zážitky :-) Krásně sis to užil. Jó Angličani, s nimi se užije srandy, pro našince někdy až nepochopitelný :-)) Musel to být moc pěkný závod, tedy "Event". To by se mě líbilo, to by bylo něco na focení - ty fronty na všechno :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem na tebe myslel a říkal si že bys to nemohl stihnout v limitu (limit 9 hodin, byli i chodci) protože bys pořad něco fotil, a že bylo co.

      Vymazat
  10. Gratuluju, k M42 i ke krásnému článku! Já Tě plně chápu, jsem stejně sentimentální, co se týče severu ... a Anglie má asi ke Skandinávii hodně blízko. T-bird

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, byla to spíše rychlejší chůze, ale každá míle do deníčku se počítá. Myslím že se tu ještě po něčem porozhlídnu. No jsem zvědavej na zážitky z CPH, to si napíšeme třeba v emailu.

      Vymazat
  11. Sentiment t-birda k severu musím potvrdit. Sotva jsme vkročili na území Dánské, objevil se mu v oku takový podivný lesk a pohasl až za 5 dní na cestě zpět. Martine, krásně jsi to sepsal, úplně na mě místní atmosféra dýchla. Jakobych tam byla, i když jsem tam nikdy nebyla. Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A teď s ním nebude určitě pár týdnů řeč a bude chtít emigrovat. Krásně jsi běžela tu 6h, gratuluju, takových výletů by si člověk měl dopřát pár do roka.

      Vymazat
    2. t-bird si dal na téma DK bobříka mlčení, aby nebyl pro své okolí monotematický a vysilující ...

      Vymazat
    3. ale neeeee, ráda bych věděla, co je nového v Království dánském :)

      Vymazat