Okresní přebor

Marná sláva, co se klubového života týče, máme se ještě hodně co učit. Ani po přečtení dvoudílné publikace How to be British, český občan, který se spíše sdružuje a schůzuje velmi nerad, pyšný na svůj individualismus, není s to dohlédnout té radosti s jakou místní udržují spolky, schůzují a diskutují. Meeting je svaté slovo a zaručeně vás připraví o plno času, který by šlo strávit plodněji. Mám tu výhodu, že meetingy mohu brát jako jazykovou lekci či konverzační cvičení zdarma, ale čeho je moc, toho je příliš. Vstupu do klubu předchází diskuze s chairmanem, který posoudí jestli jste členství hodni, pak proběhne diskuze na klubovém mítingu, který hlasováním rozhodne a opět chairman vás vyrozumí o výsledku. Pak přihláška a poplatek. Vrcholným zážitkem je pak tzv. AGM - annual general meeting shrnující činnost klubu za uplynulý rok. Hovoří chairman, hovoří pokladník, hovoří sekterář, hovoří další funkcionáři a hodiny a hodiny plynou. Bylo mi divný, že se dost členů místního horospolku na AGM omlouvá (protože neúčast musí být omluvena), vždyť přece krátký mítink završený společným climbingem je skvělý plán. Měl jsem ovšem tušit, že než se završí diskuze o schválení či odmítnutí účasti psů na klubové akci - jedno z hlavních témat - uběhne 5 hodin a z lezení nebude nic. Pěkné obraty jako "Nemohu říci, že bych s tebou úplně nesouhlasil, nicméně..", "Naprosto chápu, z jakého úhlu na to pohlížíš, ale dovolil bych si podotknout že..",  či "Mohl bys prosím zopakovat jak jsi to myslel jestli jsem tě dobře pochopil" byly slabou náplastí na těch několik hodin strávených ve foyer climbing wallu. A ti psi, ti se nakonec nevyřešili, jejich účast se bude monitorovat (smrdí/smrdí trochu/nesmrdí, neštěká/štěká málo/moc), další rok a na příštím AGM se bude hlasovat. Pěknou klubovou příhodu přidal známý, který připlul do UK z Francie na své jachtě (a setrval zde dalších 20 let). Zakotvil a vydal se do yacht klubu na večeři. Jste členem klubu? Ne. Pak Vás bohužel nemůžeme v klubu obsloužit, je mi to velice líto. A mohl bych se stát členem klubu? Samozřejmě, náš klub je otevřený všem, malý moment, zde prosím vyplňte dotazník, a zde prosím podpis, ano. Děkuji, členství je zdarma. Co si dáte k pití.. Byl jsem proto potěšen, když na klubové schůzi běžeckého spolku Little Baddow Ridge Runners and Walkers bylo odsouhlaseno, že MK se může zúčastnit nedělního okresního přeboru  Středního Essexu v přespolním běhu na 5 mil, buď jako host, nebo již jako nový člen klubu (pak ale zaplať synu..).

Protože jsem si nebyl jistý, že bych přežil další AGM, zvolil jsem hostující verzi a tak se v neděli ráno řadím do houfu na start. Minus tři stupně, slunečno, jako jediný mám dlouhé kalhoty a triko s dlouhým rukávem a ostatní, i kdyby jim ty fialový hnáty měly umrznout, trenky a tílka. "To je taková britská tradice" usmívají se omluvně jako na černocha z rovníhové Afriky, který na teploty pod nulou okamžitě umírá na podchlazení. Závod zase vede po bahnitých pěšinkách, starým dubovým lesem nahoru a dolu, opět maršálové jako minulý týden ukazují cestu, přichází i brodící vsuvka a la Kunratická, a v cíli všichni fandí a tleskají a čekají na všechny klubové druhy.

Završení je v klubovně s vyhlášením, s teplou polívkou, čajem a všelijakými dobrotami, které připravili členové pořádajícího klubu. Bodování stojí taky za to. Prvních 5 mužů a žen z každého klubu sbírá body jen tehdy, je-li v této pětici alespoň jeden veterán 50+. Hlásí se jen pořadí klubů, nikoli jednotlivců... Tak za kolik jsi to dnes měl? ptá se chairman. Hmm to seš dnes lepší o dvě minuty než já. Jestli chceš, běháme společně každé úterý večer a neděli ráno, tak přijď, pak většinou chvilku posedíme tady v klubovně. Ohoooo, kolika klubů členem jsi, tolikrát jsi pravým Britem. Ale na agm..., na AGM už mě fakt nedostanou. Tak teď vlastně nevím za jaký klub vlastně poběžím ten Šutr v květnu ?! :)