Noční divočina

Titulek může evokovat ledacos, ovšem v běžeckém ptydepe se nemůže jednat o nic jiného než v různé míře intenzivní běžeckou magořinu. Tato opravdu jakoby se trochu vymykala všemu co jsem si doposud v souvislosti s běháním dokázal představit. Prostě punk is not dead se vším všudy.
Nevím jak se mohlo stát, že jsem bratránkovo vábení dva roky zpět nevyslyšel, přišel jsem tím již o celé 2 ročníky třeskuté akcičky, která díky postupně se zvyšujícímu zájmu bude brzo zrušena, protože se do vlaku a nakonec i na trať prostě všichni nevejdou. Výmluva dočasně delšího dojezdu obstojí jen zčásti, i když pravda trasa Chelmsford-Stansted-Praha-Brdy-Liberec a zpět má své neoddiskutovatelné logistické oříšky. Tento rok ale bez výmluv.
16:33 Liberec nádraží, vlak směr Hejnice nečeká, neoznačená jízdenka je neplatná. CVAK.
Souprava se dá do pohybu, aby přejela na tu divokou teutonskou stranu Izergebirge, kde již - jak se praví na FB stránce závodu - srnkám mrznou bobky u zadku. Inu mrznou a nejen srnkám. Trasa je dána pouze pěti body, z toho dva jsou start a cíl, z A do B se dostaň jak chceš. Les čelovek skáče z vlaku na lehce sněhem poprášený perón, naše čtyřčlená dvougenerační partička se drží u sebe, či spíše držíme se všichni místňáka VS, který má trasu vycizelovanou k naprosté dokonalosti.
"A prosim Tě, hlavně rychle zapomeň na ty anglický manýry, zavírání vrátek a dávání přednost, na Ořešník jdeme prostě první my" dává mi Pavel důrazně znát, že tady jdou všechny žerty stranou. Na první checkpoint u vrcholového kříže tedy lezeme vně místní feratky, protože tlačenice je neskutečná, všichni kloužou po namrzlé skále nahoru a pak dolu. Tak to bychom měli, pravdu má náčelník. Po tomto zážitku zcela uvěřím, že VS ví o čem mluví, trasu a její zkratky, včetně veškerých vychytávek jako "za 150m bude velká louže, tak bacha" má v hlavě. KŘUP. Byla zamrzlá, ale byla tam. Vrcholným jeho trasérským kouskem ovšem byla lesní vychytávka, kterou si ušetříme pěkných 10 minut a několik desítek výškových metrů. Pamatujete na scénku z Indiana Jonese, který stojí před skalní průrvou a teprve když hodí před sebe hrst písku objeví se neviditelný mostík po kterém jí přejde? Tahle scénka mi vytanula na mysli, když uprostřed hustého lesa VS zavelí "Teď doleva" Nechápete, prostě jizerský les, kameny, klacky, pod sněhem, hustě sneží, ale když světlo čelovky zamíří správným směrem, na stromech se rozsvítí řada reflexních značek které jasně ukazují směr postupu. Ostatní si jistě myslí něco o totálních looserech, když vidí naši čtveřici mizet do houští.
Valíme nocí k dalšímu checkpointu na Holubníku, pak proti všem k další zkratce, kdy slyším jen udivené "Hele voni jdou vobráceně?" Běžíme, letíme, celé je to naprostá absurdita, tma sníh, mráz, proboha co člověka nutí dělat takové věci, běží mi hlavou, a hlavně proč se mi tohle tak líbí?
"Za pět minut koupání" hlásí VS. Ehm... NE, to prostě ne, asi v nejhorším snu, do Černý Nisy nevlezete skoro ani v létě. Černá hladina s ledem u zasněženého břehu je však jako magnet. Jsme pěkně rozehřátí, všechny zdravotnické poučky i Rychlé šípy velí neskákej uřícený do ledové vody.. "No přece nemůžeš nikde říct, že ses při Divočině nekoupal". No to zní přesvědčivě. Jak bych to vypadal, že jsem se v noci a mrazu nekoupal že?. Aspoň teda ty boty ať jsou suchý, říkám si, když na čerstvý sníh házím ponožky a gatě. "A musím i hlavu?" Honzova otázka zní v té scenerii už úplně z jiného světa. Synek Franta si lehce povzdychne jestli ty ATB minulý týden nepadnou vniveč a už je tam taky až po krk. VS šetří čas, vletí tam komplet v plné polní. A už jsme zas back on the track 30minut bonus za koupání je našich. Kneippova a Priessnitzova terapie v praxi, přesvědčuji se, že jsme udělali pro své zdraví opravdu dobrou věc. Zbývá 10km, mozek vypíná termoregulaci a zapíná autopilota, město už je vidět mezi stromy pod námi a cíl se blíží...
30.11.2019, Noční divočina 27km, 3 hod a něco.

V cíli Noční divočiny (VS, FK, HS, MK)

0:45. Brdy. Příložím další poleno do kamen, pivo má pěnu tak akorát, asi se mi to všechno muselo zdát, tohle si přece nevymyslíte. A nebo jo?
Tak rejžo jedem... Klapka, Kamera (BV)   Divočina 2019 poprvé   Střih (FK)