pátek 9. srpna 2019

Nikomu a ničemu nevěř


Poté co bouřky nad Glocknerem ukončily letošní GGUT a tím i můj FB stalking  - prosím vás chvilku seďte doma, ať taky člověk dělá něco jinýho, než sleduje pobíhání členstva iTB on line – trochu jsem ztratil motivaci psát o povedeném běhu zde v nížině Essexu. Trumfy se zdály být v trapu po TBirdově motivační FB poznámce že Dunerunnerce “ už zbývá JEN 25km do kopce a pak JEN 25km seběh do cíle“, protože co pak chcete psát o nějaké pouťové bezvýznamné padesátce. Nicméně specifikum proběhlého Writtle Wround –  běhu s návodem - nelze ponechat bez záznamu a nakonec nejen kilometry živ je člověk. Jednalo se o první ročník, kousek od nás, většina místního klubu  nahlášena, cítil jsem teda trochu povinnost ale hlavně velkou chuť si zazávodit a taky zas objevit pár nových tras po okolí. Takový „vyprávěcí běh“ je kompletně neznačený, účastník obdrží ráno na startu podrobný popis trati a tak musí neustále krom běhu mít jedno oko či obě v textu. Pro slabozraké a jinak hendikepované je povoleno i použití gpx, kterým nás organizátor vybavil týden před akcí. Takže přípravě jsem se mohl věnovat dostatečně, zakreslit si trasu do mapy, potrénovat topografii, prostě připravit se. A co víc, použít Blim blam chvilka pro reklamu „hodinky Garmin 935 s jejich skvělou funkcí nahrání plánované trasy, které vás bezpečně dovedou k cíli. S hodinkami Garmin 935 poznáte nesmrtelnost“ Blim blam konec reklamy. Jak ovšem trochu potutelně poznamenává kolega od Ridge runners, nikdy nevěř jenom hodinkám a nepodceňuj vyprávěcí běh. Brzy se má ukázat, jak krutá je pravda. Čelist mi klesá ke kolenům, když dostanu podrobný popis trasy po každé míli na 4 hustě popsaných A4. „Nebojte se, vše bude dobře čitelné, používáme fonty 18“ uklidňují organizátoři. A tak držím v ruce toto:



Ještě že mám ty hodinky, rozfoukávám jiskru naděje. Displej však zahlásí, že maximální počet 50 bodů byl překročen a posledních 30 z trasy bylo smazáno. Ehm… Tak stojím v dešti na startu,  v ruce šifru Mistra Leonarda, torzo gpx v hodinkách s pocitem velmi hendikepovaného a k tomu negramotného běžce. A na začátek hned zostra „ U TJ TR na LHFE“ Naštěstí chvíli trvá, než se peloton roztrhá, rozbahněné pole nedovoluje příliš rychlý posun, pořád je někdo kolem. Ale štěstí netrvá věčně. Předpoklad, že R a L budou pravá a levá naštěstí platí, ovšem takových směrů jako by na trati ani nebylo. „Na FC TL přes FB (WM) a TR na RHFE“ A hele jsou tu vysvětlivky ovšem ve fontu 10 takže pro mne nečitelné. Záchrana bude v socializaci na trati. Ovšem jak opět pořadatelé varují „nevěř žádnému běžci na trati, jen popisu, nikdy nevíš, jestli běží správně a může jich být třeba 10… jsi –li mimo trasu jsi diskvalifikován. Postupně se ukáže, že FB není facebook, že BR nevaruje před medvědem vpravo, MP že není member of parlament,  že FC není fotbalový klub a EP gramofonová deska. Kontrola hodinek, sundat brýle, „Na MP SA na LHFE“ nandat brýle, kontrola hodinek, člověk ani nemá čas vnímat přibývající km v nohách, krajinu ani počasí kolem, toto se běží fakt tou hlavou. Postupně se objevují běžci, kteří startovali o hodinu dřív, takže orientační body na trati stále jsou, posledních pár km do cíle, to už snad proboha nezabloudím. Najednou jsem ale v poli sám. „TL k FC (MP), SA na RHFE“, Garmin mlčí, tak snad tady, nebo tudy. Končím na hroudě hnoje uprostřed kopřiv a bodláků a spolu se mnou i 10 dalších za mnou, kteří nedbali varování a nesledovali řádně popisek. Sorry jako… Do cíle jsem se ten den nakonec dostal, čaj s mlékem bez strdí popil s kolegy z klubu, a ještě se nová slovíčka naučil.
Kdo byste se snad někdy dostal na podobnou akci, přikládám rozluštění šifry v původním znění:
BL-bear left, EB-earth bridge, EP-enclosed path, FB-footbridge, FC-field corner, FPS-fingerpost sign, HG-hedge gap, KG-kissing gate, LHFE-left hand field edge, MP-marker post, ST-stile, TP-telegraph pole, WM-waymark. A... fakt nevěřte ničemu ani hodinkám :)