Leden: Nejak se nemuzu po novem roce odhodlat neco sepsat, taky napad o cem vlastne moc neprichazi, a kdyz si clovek rano precte hlavni zpravy nejak vubec nemam motivaci pridavat dalsi plky. Ac to tu na britskem vychodu mam treskute rad, uz tech poslednich par tydnu ktere jsou prede mnou tlacim pred sebou silou vule. Uz se mi sem po Novem roce zpet na samotku proste vubec nechtelo. Jasne ten luxus mit cas jen pro sebe je fajn, rozhodovat se sam je vlastne ulevne jednoduche, nikdo nic nenamita, zadne argumenty, zadne kompromisy vse je tak jak chci. Problem nastane kdyz ale nechci. Naroky na planovani aktivit a rad vubec jsou vetsi, clovek obecne a ja zejmena je tvor lenosivy. Dlouhy beh se mi stale nejak nedari zaradit do programu a to me jeden strasne dlouhy zanedlouho ceka, a tak si nejak pripomenout ze ubehnu i vic nez 10M by nebylo na skodu. V ruznych obmenach se na blogosfere stale objevuje otazka kde se to zastavi, pridavame kilometry do dalky i vysky, ze dne bychom nejradeji zdimali vice nez tech 24 hodin a porad je to malo. Rodinam vice ci mene uspesne nalhavame ze jsou samozrejme na prvnim miste, ale ten neklid a nervozita kdyz nemame splneno sve kilometrove penzum nas vzdy spolehlive prozradi. Modri jiste vedi o cem mluvim.
Únor: A tak spise mam tendenci v posledni dobe nejak ubrat a zpomalit nez pridavat do nekonecna, vybehnout jen kazdy druhy den, radsi jednou 12 nez 2x6. Jak se s timhle pristupem ovsem vyporadam za tyden to je velka neznama. Jediny bonus ktery se nabizi je, ze budu pekne odpocinuty... Vymyslel jsem si totiz na podzim takovou taskarici a sice farewell beh na rozloučenou s Britanii. Okolo Chelmsfordu to uz tu bylo rikal jsem si, chtelo by to neco novyho, trochu třeba delsiho, dustojneho jenze co? Myslenku zelenych tras už tu mistni pomerne zasadne rozvinuli. Stezky kratke i dlouhe pres pul ostrova i temer pres cely ruznych nazvu. Nazev The Capital Ring dává tušit že takový prispevek do serie COM by byl jiste vice nez hodnotny.
Okolo Londýna - tohle ale prece ale nepobezim sam a spise na nekolikrat nez najednou. Napad byl ale na svete ted uz jen ta realizace. Opatrne vysilam dotaz pratelum z Cech, ale v podstate si nemyslim ze by nekdo pozitivně zareagoval. Jet na cely vikend jen tak si obehnout Londyn? To muze leda tak šílenec. Prekvapeni ovsem na sebe nenecha dlouho cekat. Ranni dotaz, kratka dopoledni mailova smrst, a vecer uz ma povedena particka z iTB - H12, TBird, Okrout a VS letenky a ze pry se moc tesi... Prestavam lehkou zastavu srdce a dechu a skutecne trochu nevericne ziram co jsem to spustil za silenost. Cesta od slov k cinum zacina rikam si, kdyz zacinam naklikavat prvni kilometry trasy. Uz je to naštěstí vymyslene, kniha napsana uklidnuji se, jen to naklikas a je to. Trvalo to ale 2 mesice, na realny pruzkum musim rezignovat, snad co je psano bude v realu i dano.
Nakonec se tedy v predvecer magickeho data 21.2. schazime ve trech, VS zadrzely na kontinentu rodinne povinnosti, TB zmutovane chripkove viry oba však sledují naše počínání na live tracku, který zaktivoval Tomáš. Mirime do Stratfordu kde pak v marjánovem oderu lehce obskurniho hotelu domlouvame posledni detaily.
Že ne vše co je psáno, musí být pravda zjišťujeme hned zrána u zavřeného vchodu na Greenway - úsekem zbudovaném na splaškové kanalizaci a tak první bloudění doprovázené deštěm se sněhem příliš optimismu nedodává. U Temže jsme pak fascinováni ranveí London city Airport a letadly nalétavajícími z mlhy a Tomáš si běží k bahnitému břehu pro dotek s Temží. Ostatně celé je to taková velká exotika, do míst kudy běžíme se návštěvník Londýna jen tak nevydá, musí si přece hlavně odfajfkovat Big Ben a další taháky. Ale třeba tunel pod Temží, ten si většinou do londýnského itineráře nedáte.
 |
| Woolwich Foot Tunnel |
 |
| London City Airport |
Přestává pršet, dokonce i nějaké to slunce se objeví a tak klábosíce cesta pěkně ubíhá. Bohužel něběží mi to jak bych si představoval, přeci jen pouze odpočívat a jíst není na ultra ten nejlepší trenink. Krizičky se mě postupně chytají od 30km, optimismus kolegů ovšem nemá hranic a mou přibývající trudomyslnost rozhánějí veselými historkami a nejlepším ionťákem na světě - chlazeným ležákem. Opravdu působí až magicky jak jsem takovou tekutinu jen mohl při běhu odmítat? Mentálně se tedy stávám opravdovým členem klubu iTB. V duchu jsme stále také s nepřítomnými členy výpravy kteří nás sledují na pc a posílají podpůrné sms. Je tedy nutné se vyfotit "s veverkou" a vypít vždy i pivo za Petra (H 12).
 |
| Wimbledon Park |
 |
| Beckenham Place Park |
Bahnité cestičky parky mi však dávají dost zabrat, koleno hlásí stav ohrožení, v richmondském parku ještě zkouším záchranný elasťák, ale pomalu mi začíná být jasné, že do cíle dnes nedorazím. Opouštím tým na 70km po 11 hodinách trasy u Richmond bridge a dále už budu sledovat jejich pohyb pouze v hotelovém pokoji na displeji. Pokračování této linie si tedy musíte přečíst na
webu H12. Sejdeme se zas až nad ránem, kdy kluci po celkem 21 hodinách a dalších 60km nocí severním Londýnem donesou pomyslnou vlajku COM do cíle. Pánové poklona až na zem, ještě jsem holt takového ultra nedorostl, v kolenou ale hlavně v hlavě tam to ještě prostě 100+ porovnáno nemám.
 |
| Eltham Palace |
 |
| Richmond Park |
Poznámka na závěr: Při plánování trasy jsem využil jednak publikaci Colina Saunderse The Capital Ring, a webové stránky pejskaře, který celou trasu ovšem na několikrát prošel. Viz odkaz níže.
Na síti jsem našel pouze jednoho běžce, který oběhl Londýn v kuse - Rajiva Ratana, který v září 2014 zdolal Capital Ring se záměrem vybrat peníze na výzkum Alzheimerovy choroby. Startoval ve Finsbury park v 7:10, kam po 14 hodinách doběhl.
