Okolo Chelmsfordu

Ne, nehráblo mi, neplánuji začít obíhat anglická města ( i když..)  ne,  jen občas člověk musí vzít za vděk tím, co se zrovna nabízí. Na druhou stranu Chelmsford to je prostě moje srdeční záležitost. Před 5 lety jsem tady poprvé okusil jak se zbavit tíhy na duši během, a tak tohle místo bude už vždycky u mě mít tak trochu výjimečný statut. Běh mi tu nahrazoval společnost, dopravu i zábavu a s jeho pomocí jsem pomalu objevoval a osidloval krok za krokem do té doby neznámé území ostrova. Místo a město, o kterém jsme nikdo nikdy předtím neslyšeli (když někdo jede do Anglie tak přece vždycky do Londýna že), se tak postupně stávalo mým druhým domovem. Magickou se tehdy zdála cedulka s nápisem „Public footpath“ která v Essexu ve východní Anglii znamená většinou stěží znatelnou pěšinku mezi nekonečnými poli. 

Galleywood

                  

Naštěstí tu neproběhla kolektivizace a tak ty meze tu pořád jsou. S postupnou explorací přibývalo známých pěšinek, kilometrů na nich také až jednou jsem doběhl až k cestě označené přímo dvojkrálovsky. V roce 1888 královna Viktorie povýšila město na okresní a byly vytýčeny okresní hranice. O sto let
později královna Alžběta II mohla zjistit jak se tyto hranice změnily. Z původní malé osady, která ke svému přežití musela prokopat kanál až k moři, vzniklo krajské město a kolem něj  21 mil dlouhý okruh - Centenary Circle, stoletý „zelený okruh“ , vedený pokud to jde po zmíněných footpaths.

Tehdy jsem si tak tiše snil – jó to by byl počin to celý oběhnout, ale sakra 30km to je prostě úplně nepředstavitelná vzdálenost. Ale ta relativita...  Po 3 letech koukám znova na vodou zaplavené pěšiny a říkám si sakra vždyť je to jenom něco přes 30km, to by bylo pěkný to celý oběhnout. A tak večer po práci vybíhám na průzkumy. Nikde nikdo jen jeden úchyl z Prahy v kanárkově žluté bundičce se světýlkem na zadku a na hlavě a vyjící psi v dáli. Cedulka footpath míří někam do noční rozvodněné řeky. Průzkumy moc naděje nedávají, pole připomíná spíše bažinu a podpora  kolegů - když nepůjde běžet půjde aspoň plavat – poněkud zadrhává. Ale jak známo kde je vůle tam je cesta a tak brzy ráno ještě za tmy vybíhám z Broomfieldu ( přeložte si třeba Smetákov) na Stoletý Okruh.
Cesta vede nejprve místním hřbitovem, inu berme co je, alespoň je asfaltová. Brzy je ale jasné, že mě čeká přes 30km boje s essexským blátem a vodou. Občas nesjízdné pro traktor, rozdupané od koní a dobytka, zapadám po kotníky, ale i bahnem to nakonec jde, jen lehce našlapovat a malé kroky aby se člověk nestačil propadnout, jen tak si létat.

Chelmer River Navigation

Občas přeci jen přijde vysvobození v podobě zpevněné cesty, občas je to zas naopak brázda jako od kolegů bratranců s ruchadlem. Proběhnu malebným Writtle do místní Stromovky – Hylands Parku. V bílém domě na obrázku žila do poloviny jakási zchudlá hraběnka, dům jí padal na hlavu a tak když to na ní celé spadlo a odebrala se na odpočinek, dědicové žádní, město celý areál pohltilo ale je fakt že starají se o to dobře.

Hylands Park

Mířím na jih do Galleywoodu, a opět ta relativita, už jsem rád i za jen trochu tužší bahno. Občas nevěřím že to ti Britové myslej vážně, šipka míří do mokrého pole, kde prostě žádná cesta nevede a navigace hlásí další bod osamělý strom. I ty Brite! Ale o Britech jen dobře, stále mě tu bude dostávat jak jsou k sobě milí. Každý hned zdraví usmívá se, ptá se kam běžím, popřeje šťastnou cestu, případně se několikrát omluví když jeho zabahněný pes moc doráží, tohle mi zas bude doma chybět, hned na letišti zase začnou ty otrávený ksichty. Jak se máš? Ale stojí to za… Copak se to nikdy nenaučíme být k sobě milí? Budu se usmívat jako místní domorodci a hotovo.

Chelmer River, Sandon Lock

 Už se ale pomalu sám sebe začínám bát, smrdutý bahnivec od hlavy až k patě, volně splývám s okolím. Ale už jsem ve známých pěšinkách Chelmer river, Springfield, v místní čtvrti bohatců působí postava od bláta poněkud nepatřičně, na čistém chodníku zanechávám hnědou stopu. Dostávám se tak k dalšímu záchytnému bodu, chrámu konzumu Sainsbury´s , kde již tisíce věřících tlačí své přeplněné vozíky se zbožím do svých velkých aut. Pokoj s vámi žehnám vám, ať se vám to povede za víkend vše sníst. Posledních pár skrytých odboček, mostíků a ohrad, poslední cesta přes pole a stoletý okruh se uzavírá. Broomfieldský kostelík vyzvání poledne a já mám zase o jedno kolečko víc.

Broomfield Mill

11.1.2014 Centenary Circle, Chelmsford, UK, 36km , itinerář i gpstrack na www.essexwalks.com