neděle 8. června 2014

SN90 - Okolo Nových Hradů

4.6. Před. Asi bych správně měl o Silvě psát až po té co se uskuteční, ale jednak mám dojem, že takový závod začíná proklatě dlouho předtím, než zazní výstřel a jednak možná bude zajímavé si porovnat poznámky Před a Po. Zaznamenal jsem totiž takový nový prvek v průběhu předstartovní horečky. Zatím totiž vůbec žádná nepřichází. Doteď vždy před podobnými vzdálenostmi jsem již dva až tři týdny pořád vše promýšlel trpělivě si kreslil trasu, počítal kilojouly které spálím a psal si do tabulky potraviny kterými a kde ty spaliny nahradím. Špatně jsem spal, nesoustředil se, no prostě typický psychomotorický neklid. Teď nic. Otevřel jsem i tu tabulku s kilojouly a potravinami a když zjistil, že musím přidat od minulého nejdelšího běhu dalších 15km zas jsem to zavřel. Žádný strach, žádná nespavost, já se prostě na to hrozně těším, já tu výzvu přijímám s ledovým klidem. I s tím vědomím že to nemusím uběhnout, že to jistě snadné nebude, jen se prostě těším na pěkný výlet v Novohradkách. Nezačíná tady někde ten ultralife, že těm dříve stěží představitelným vzdálenostem už nedávám takový význam, že se v hlavě něco přesmyklo a já to přijal za své jako něco mě vlastní, co mě nezničí, spíše posílí a hlavně co mě neskonale těší. Už na Šutru, když jsem se tak pěkně protrápil posledním kolečkem, místo abych se hrozil že mě bude v Novohradských čekat po té padesátce ještě dalších 40km mě to nechává úplně v klidu. Co se to proboha se mnou stalo? K pěkné relativizaci me navedl spánkový pokus s měřenim klidové tepové frekvence, kdy po 8 hodinach spánku mi kolega Garmin nameřil 1600 spotřebovanych kJ. Takze Silva to bude vlastně stejný jako kdybych týden jenom spal..
6.6. Těsně Před: Prostě oběh je to, jedu sakra na výlet, ne se někde honit po závodech. A co že se to obíhá? Nové hrady neboli dřívější Gretzen to je jediné sídlo se statutem města v trase závodu. Pravda vezmeme to oklikou přes celý Severní les - to je Silva Nortica v překladu a odkazuje na dějiny římské říše (Noricum  - jedna z nejsevernějších římských provincií).

 
Historické území zahrnující 4 české a 5 rakouských krajů a dnes tvořící euroregion stejného jména, spravovaný od bělohorských dob až do roku 1945 šlechtickým rodem Buquoyů. A tak místo rovnání gelů a tyčinek na stůl si začínám tvořit itinerář se zajímavostmi na trase. Jen aby mi ten optimismus vydržel i zítra až do večera.
7.6. 21:00 Po. Úderná skupina z penziónu Bobr hlásí splněno. Oběh dokončen, VS si odváží 1 místo v kategorii, Tomáš třetí, já šesté, ale hlavně velká spokojenost s časem na který jsem vůbec ani nepomyslel. Odvrácena strana mince je, že ležím v pokoji u Bobra a připadám si jak po nějakém těžkém úraze.
Nervy dolních končetin vysílají na pomyslný display zmateně signály Warning a Fatal eror případně Lethal injury. Přesto běh Novohradkami byl vizuálně, organizačně i společenský dokonalý. Na startu ještě stačíme vyslat pozdrav do Japonska H12, pak najednou rána a hned všichni zmizeli, asi chtěli déle vidět hlavní favority závodu. Jojo chlapci přepálenej začátek však uvidíme. Na desátém km na mě již netrpělivě čekají cyklisté kteří uzavírají celé startovní pole. Jsem tedy poslední dochází mi, zřejmě chyba v timingu. Myslím na posledního z Buquoyů, který dožil své dny na Mírově a který tu 300 let kultivoval krajinu aby jí bolševik na dalších 40 zavřel a úplně zlikvidoval. Zahajují opatrně mírnou ofenzívu ze zadních řad, což mělo tu výhodu že od této chvíle už jen pořád někoho předbíhám, seznamují se s novými lidmi, chvilku popovídám se známými a jako ta klidná síla postupují pomalu, ale vytrvale vpřed. Trasa dovoluje nakouknout pod pokličku skoro celým Novohradkám, výhledy malebné, pořád mi něco cpou k jídlu, nemusím nic jen si tak běžet a kochat se okolím. Po celém dni kdy vlastně běžím většinou sám, někde na 89km dobíhám bratrance Veverku sudetského, který už to má tak na háku, že si pro své první místo v kategorii v klidu dochází volným krokem. Tomáš už je v cíli 40 minut, běželo mu to opravdu parádně i si nějaký ten km přidal, byl jen celý nesvůj, že na ranní start nemohl doběhnout. Válíme se na slunci v cíli a já jsem neskutečně rád, že už dnes nikam běžet nemusím a přehrávám si obrazy proběhlého dne. Jen teď nějak nevím co s tímto zážitkem. Znamená to opravdu začátek běhání dlouhých trati nebo to byla jen taková malá pokusná sonda? To se uvidí..  
No a ten itinerář? - zatím jen malý fotografický výběr:

0km - Horní Stropnice - pozdrav do Japonska



10km - Nové Hrady - proběh domem


14km - Zbytky Modrého domu v Terčině údolí


33km - Černé údolí - jsem rychlejší než kůň..


49km - Baronův most s občerstvením



77km - někde za Pohorskou vsí - ta cedule je sice pro 103km, ale toho čísla se člověk lekne.


Cestou domů v Třeboni - taková pěkná tečka za tím naším výletem


sláva COMu se šíří (opisujou plantážníci)...






SN90 11:30:37.

24 komentářů:

  1. Martine, ještě jednou gratulace! ...no já bych řekl, že to byl "začátek"...než jen "sonda" :-) ... u nás obou.... Měj se fajn!
    R.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Richarde děkuju, opravdu se obávám že budeš mít pravdu. Kladný zážitek z prvního ultra, které se blíží stovce, nemůže skončit pravděpodobně jinak než tu stovku pokoušet. Co víc na behej.com 90km trať nazvali "dětské ultra" takže stovka bude asi taková zkouška dospělosti. Zdárnou regeneraci přeji a ať to běhá!

      Vymazat
  2. Tedy jak snadně a romanticky to vše vypadá v takovém literárním podání. Je jasné že moje hlava v hajzlové míse po závodě do konceptu moc nezapadá. Ale pravda je, že jsme si to užili vrchovatě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale no tak přece náš webový prostor to není žádný bulvár "Blesk" nebo "Fuj" abychom zveřejňovali informace ze záchodků. Přece do tohoto kultivovaného literárního koutku nenapíšu že jsem se již na desátém ... a cyklisti na mě čekali než si omeju .... Nemusej všichni všechno vědět. ale důležitá otázka - mám blokovat penzion Bobr na SN 2015?

      Vymazat
    2. Jsem v pokušení říct: Ano, kde jinde by měla liška bydlet než u Bobra :) Krásné zážitky a krásné čtení - a hlavně gratulace k takovému obrovskému rozšíření obzorů!

      Vymazat
    3. Až za ten obzor skoro nejde dohlédnout. Cestou domů v autě jsme si tak povzdychli a říkali si (copyright Leona) "Kde se to zastaví?". Kolegové svorně a rozhodně prohlásili - přece na stošedesáti. Je to nemoc ten běh :)

      Vymazat
  3. Jsem rád kluci, že jste si to užili. :-) Myslel jsem na vás ve výhni v Jizerkách. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Cos dělal v Jizerkách když jsi měl být na Silvě?

      Vymazat
  4. Jizerky a výheň to snad ani nejde dohromady. Myslel jsem, že se budeš s námi slunit na jihu.

    OdpovědětVymazat
  5. Ať tak nebo tak vypadá to každopádně nejen na dobrou tělesnou, ale i na skvělou mentální přípravu. A tak si v souladu s Richardem a jistě i mnoha dalšími nepodepsanými myslím, že vývoj nelze zastavit :-) Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano celou cestu jsem měl na paměti Tvojí mentální pomůcku s "Velitelem" a "Majitelem". Velitel byl rozhodnutý až chladnokrevný, přesvědčený o správnosti své mise, Majitel obezřetný až opatrný, pozorující bedlivě tělesnou schránu, která musí nejen doběhnout, ale i dále bezchybně fungovat i za cílem. Ještě jednou díky za skvělou on line podporu běžníka.

      Vymazat
  6. Odpovědi
    1. Pochvala od medailistky těší, máš můj obdiv, Tvůj výkon byl naprosto skvělý.

      Vymazat
  7. Nádherný sloh, skvělý běh, podle té úspornosti to vypadá, že to byla naprostá běžecká pohoda, anebo nejspíš jen běžecký sen! .... K Bobrovi se hlásím na 2015, tohle byla nejlepší reklama na závod či běh, co jsem kdy četl! t-bird :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím že to může znít jako že to nějak bagatelizuju, to víš že to bolelo, že se mi občas nechtělo už ani pohnout, třeba na 30km se mi chtělo strašně ale fakt strašně spát, ale ten výsledný dojem z celého toho běhu je opravdu naprosto snový, takový běžecká nirvána.

      Vymazat
  8. Ještě jednou gratuluji. Krásně motivačně jsi to sepsal, přesně jak píše Pavel: Tedy jak snadně a romanticky to vše vypadá v takovém literárním podání... Ještě že jsem tam jezdila na kolech a putovala po svých, tím pádem vím, že je to tam ukrutný! O to víc vás všechny obdivuji. Ať se daří i nadále

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když očekáváš že to bude ukrutný bude to ukrutný, mě se nějak povedlo se toho dopředu nebát, měl jsem to i jako takové vzpomínkové putování, poprvé jsem tam jel hned když padly dráty, všude zbytky po vojenské přítomnosti, pak děti když byly malé jezdily k Baronovu mostu na tábor, chodili jsme při návštěvním dnu s nimi na výlet do Pohoří a k rakouské kapličce, pak ten rozpadlý kostel tam, to mě vždycky mrazilo v zádech, prostě v sobotu pro mě kilometry nějak nehrály roli, důležitá byla ta místa. Ne vždy se mi taková souhra povede, ale jsem rád že na první "dětské" ultra budu mít takové fajn vzpomínky.

      Vymazat
    2. Jj pozitivní myšlení - hlava dělá 70% výsledku :-)

      Vymazat
  9. Martine, zjistuji, ze muj oslavny komentar na rodinu Veverkovych se nejak nepodarilo protlacit ze zeme vychazejiho slunce az na Tvuj web.. :)
    Nevadi.. dovolim si jeste jednou velmi gratulovat, pochvala k obehu Novych hradu.. vse jste s VS zvladli.. a velmi stylove.. Je radost pysnit se titulem.. "veverka nahradni"!:)
    At se dari! 12:)

    OdpovědětVymazat
  10. Zřejmě císařská cenzura, kdo ví jestli "veverka" neznamená v japonštině něco nepatřičného. No tak ráčili jsme se pěkně proběhnout, jak prý říkají japonci. Jsem už dočista ogratulován, děkuji klaním se ruce spínám :)

    OdpovědětVymazat
  11. Také musím pogratulovat k úžasnému výkonu. Taky bych rád poděkoval za vše, ať už to byl odvoz, nebo neuvěřitelná pohodová atmosféra, kterou sebou všude nosíš. Také musím vyzdvihnout, tvůj výkon, kdy po tom všem ještě na displeji mobilu píšeš tento blog. To jsem prostě nepochopil, já mám problém napsat SMS a ty vyšvihneš takové dílko. Jsi prostě všestranný borec. Tomáš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem rád, že se to tak povedlo budu ovšem muset zapracovat na trenýrkovém plánu, jestli budu chtít si s tebou zazávodit, zatím jsem Ti vždy viděl záda, tentokrát jsi zmizel velice rychle za obzor. Příště budeme bydlet v Třeboni abys musel doběhnout na start :)

      Vymazat
  12. Martine, krásný popis. Náramný nápad porovnat pocity před a po. V tom vedru je tvůj výkon a výkony všech ostatních ultráku neuvěřitelný a kvalitní! A protože už jsi "ogratulovanej" tak pouze smekám klobouk :-)))) Výborný, super, amazing :-))))) ať ti to běhá ve zdraví a na pohodu. Těším se někde zase na viděnou :-)

    OdpovědětVymazat
  13. No byl to takový ultra křest, s dobrým koncem, i když jsem rád, že jsem tu 100 ještě na sebe nechal chvíli čekat a budu se tak ještě nějaký čas moct těšit na to pověstné Garminovo magické pípnutí. Díky také zdravím kloboukovým pozdravem.

    OdpovědětVymazat