Opoustet hnizdo ve kterem vyrostlo 5 generaci Veverkovych bylo samo o sobe tezke rozhodnuti, fakt to bolelo. V hnizde postupne zili a zemreli (ano tenkrat bylo jeste normalni umirat doma) praprarodice, narodil se zil a zemrel ded, vyrostl otec, zcasti i ja pak moje deti, proto nevyrknutym mementem bylo kdo pretrhne tuto linii a hnizdo opusti zahyne a zle se mu povede. Ale vratme se k prirodopisu. Veverky si hnizdo stavi a neplati zadnemu jezevci najem - to jako motivacni koncept stacilo. 112 let zit v najmu a nepokusit se vystavet vlastni hnizdo, to nevrha na me predky nejlepsi svetlo ze? Nejtezsi je to rozhodnuti - ta hlava, pak ocisteni od rozhodovacich muk vetsinou smerujeme k cili. Kdyz jsem tam zacal pred 30 lety bydlet neveril jsem svym ocim co vse je mozne za zivot nashromazdit. Ded byl setrny, z te ztracene generace pro kterou vse skoncilo v dobe kdy melo zacinat. Jen si predstavte je vam tricet a vy jeste nevite ze vas vylet do svycarskych Alp byl posledni a ze vas ceka nejprve Nemec a pak az do smrti Bolsevik. Celych tech jeho vice nez 80 let bylo ve vecech, zbytecne hromadenych, zaprasenych, se systematikou komercniho inzenyra skladovanych, precizne popsanych. Brodil jsem se tehdy papirovymi balicky popsanymi treba "Svedske lyzarske kalhoty 1923 (roztrzene)", nebo "pradelna-kosile, natelnik, 2 pary ponozek". Pripomnelo mi to tu Allenovskou povidku "Meterlingovy seznamy", kde je na seznamech pradla demonstrovana postupna destrukce osobnosti. Ten posledni deduv byl myslim "Pradelna-teplomer, boty, Ing Ptacek", ale to uz dedovu mysl kolega Alzheimer odnasel do stavu zapomneni. Tohle prece nikdy nedopustim aby se potomci museli brodit mymi kramy a nesmysly, ktere 50 let nikdo nepotreboval rikal jsem si tehdy. A ted balim jednu bananovku po druhe, a prendavam veci o kterych uz nekdy ani nevim ze je mam. A co vic jedna krabice ma oznaceni " Knihy, boty, kabely, cibule". Ze bych uz take ztracel integritu? Hodne me pred casem oslovil minimalisticky pristup. To co opravdu potrebujeme se nam vlastne vejde do jedne vetsi tasky i kdyz se nas svet reklam snazi presvedcit kazdy den o opaku. Staci zustat u behu. Pred nekolika lety jsme jeste cetli ze k behani potrebujeme jen triko trenky a boty a podivejte se ted do bezeckeho satniku.. Minimaliste radi peclive volit jakymi vecmi se obklopujeme. V pripade ze se s necim co nepotrebujeme nechceme rozloucit, doporucuji si to vyfotit a teprve pak vyhodit. Vsespasitelne to neni ale opravdu to nekdy pomuze. Nebo cos nepouzil rok nepotrebujes. Taky dobry, 50% obleceni uz tridi Diakonie.
Stehovani, prestoze ho psychologove radi po umrti a rozvodu na treti misto pomyslne stresove pricky je ale hlavne prilezitost k neskutecne ociste. Od veci, mista, stereotypu, emoci, i tech bezeckych tras omilanych do nekonecna a zanecha cisty prostor pro objevovani. A tak jednoho dne je to nezbytne premisteno, nove hnizdo sice nevystaveno ale pripraveno, zbyva par holych sten a svazek klicu a ja vybiham v nedeli brzy rano na loucici beh starym rajonem. Prazsky hrad mam jen pro sebe a od zdi Kralovskeho palace se odrazi zvuk mych maratonek. I Karluv most je jeste skoro prazdny, pouze par japoncu si foti opar na rekou. A ja si uzivam tu lehkost byti a behu, a uz se tesim na objevovani skrytych pesin a zakouti noveho reviru na hranici Velke Prahy. Nekam me pomyslna cesta zase vede. Treba zrovna tato...
Zdroje:
1. http://stezka.hamerskypotok.cz
...tos mi hezky připomněl Meterlingovy seznamy :-) ...prý ještě před rozvodem je svatba :-), takže stěhování je asi až čtvrté, nicméně je to opruz..., ale jak jsi správně napsal side effect je zbavení se nepotřebných věcí... tak ať to všechno zvládnete !
OdpovědětVymazatR.
Jsem rád že je to za mnou, ale hlavně jsem rád za to rozhodnutí to udělat. sice jsem běhal víc po schodech s banánovkami než venku ale vše se počítá. Tobě přeji ať se dobře hojíš a šlacha zase dobře drží co má.
VymazatPreju dlouhe zajimave cesty se stastnym cilem!
OdpovědětVymazatDěkuju April, pěkných cílů tu je kolem plno a další si jistě časem vymyslím.
Vymazattaky jsem před lety opouštěla Prahu 1 a nevěřila, co všechno člověk dokáže nastřádat na tak malou plochu... velmi očistné to bylo tenkrát po všech stránkách.. ať se vám tam líbí a aklimatizace je rychlá!
OdpovědětVymazatTa pozitiva jsou naštěstí naprosto převažující, a ta běžecká přidaná hodnota - les za rohem - to nemá chybu. A těch kopců tady, skály atd. Jen asi odzvonilo komutačním běhům, přece nebudu běhat přes město když můžu za město..
VymazatJá jako Rak a tudíž člověk žíjící minulostí, bych tohle jen tak nedala. Já bych si snad pronajala halu a krabice přestěhovala. Na druhou stranu vím, že je to blbost a snažím se věcí zbavovat. Používám metodu - co jsem rok nepoužila, vyhazuji nebo daruji. Akorát manžela a děti si nechávám :o)
OdpovědětVymazatNo... pronajal jsem si pro všechny případy garáž tak pro jistotu. Ale dopadlo to dobře, zůstala prázdná, jsou v ní jen štafle a smeták. Strašně nerad věci vyhazuju tak jsem vlastně vše zbytné různě daroval, něco I prodal no a něco schoval do dalšího plánovaného brdského hnízda.
VymazatZe Starého Města jsem v devatenácti neodcházel z nostalgií, ale utíkal za "svobodou", abych do dvou let bydlel zase u rodičů - tentokrát manželčinných :-) Tehdy jsem se smál, že Vinohrady nejsou ani Praha ... te´d už si to nemyslím, člověk si vlastně snadno zvyká a přizpůsobuje se. Moc krásně napsaný! t-bird
OdpovědětVymazatNo vidím že té svobody jsme si oba moc neužili. No když se stěhoval na Vinohrady Čapek tak to byla oblast za městen totátní periferie a dnes je to výstavní čtvrť. Uvidíme jak budou vypadat dnešní satelity na zelené louce..
VymazatTechnická poznámka. Jezevec žije v noře, kterou si hloubí v zemi. Veverka žije v hnízdě, které je většinou na stromě, popřípadě v příhodné dutině. Jak může platit jezevci nájem, když každý žije jinde? :-) Ale rozumím, byla o motivace, právě že žije jinde a nájem neplati. :-) Nicméně druhý alternativní výklad by mohl být, že pan domácí byl zavalité postavy a bylo ho těžko spatřit.
OdpovědětVymazatJezevec byl použit jako pohádkový archetyp mrzutého nerudného a protivného zvířátka, kterého moc nikdo nemá rád a který potenciálně způsobuje příkoří ostatním. Krom toho je to známý developer vlastnící a vykořisťující celý les :-)
VymazatNapsal jsi to moudre a vtipne, i kdyz verim, ze to nebylo lehke ani jako rozhodnuti, ani jako realizace...
OdpovědětVymazatMy jsme byli ruzne vsude:)... a ted zase ja verim, ze snad tady v domecku nekolik dekad vydrzime:)... Objevovani zdar! 12:)
To rozhodnutí, to je nejtěžší, pak už se to prostě valí a jede. Jsem rád že to proběhlo, po starém revíru si ani nevzdechnu, žádná nostalgie, show must go on..
OdpovědětVymazat