neděle 1. června 2014

Šutrovská trilogie

Přestože šutrovské podniky považuji za to nejlepší co si lze z blízkých závodů vybrat, jsou pro mne vždy tak trochu zakleté. Doufal jsem, že magické číslo 3 tentokrát zafunguje, všechna šutrovska příkoří z minulých let budou zapomenuta a překonána a já konečně doběhnu tento kamenitý podnik happy and cool. Šutr má neskutečně neformální a přátelskou atmosféru, to sportovní soutěžení zda se je upozaděno ve prospěch toho sociálního až rodinného rozměru, dřívější kameny s číslem místo čipu toto ještě umocňovaly, ale ano pokrok nezastavíš. Přesto jsem s malým šutrikem v kapse běžel, tradice je tradice.
Poprvé jsem šutroval před 2 lety, odhodlal jsem se rovnou na dvě kolečka, ta odvaha, bloudil jsem a nakonec uvařil motor v kopci ke kostelu u Matěje. Podruhé na Šumavě kam šutrteam expandoval - to jsem si zas naložil příliš a po dvou kolech to zabalil. Tak snad tedy potřetí to už nějak proběhne se cti. Během těch dvou let se ovšem stala úžasná věc. Tehdy jsem byl tak trochu nesvůj uprostřed úplně neznámých lidí, teď uprostřed běhajících kamarádů, kteří se za ty dva roky postupně objevili a s kterými tak rád sdílím reálné i virtuálně běžecké počiny. K tomu setkávání jedna historka. Na Šumavský Šutr jsem pod záminkou společného víkendu na horách zlákal i paní Veverkovou. V sobotu si to rychle odběhnu a odpoledne bude ještě krátký výlet v neděli dlouhý výlet prostě pohoda nějaký běh jako kdyby ani nebyl že. V chalupě si k nám na snídani přisedla usměvavá paní jak se později ukázalo byl to Tučňák. Po závodě který vůbec nebyl krátký ani rychlý jsem osamocen seděl v hospodě bez peněz jen s lístkem na jídlo a jako ten poslední homeless jsem sebral veškerou odvahu a nejdříve se zeptal vrchního jestli by mi nedali pivo na sekeru. No prý nedal. Pane doktore to jste tedy dopadl. Zkusím tedy naproti sedícího běžce jestli by mě nezaložil. Chvilku povídáme a ejhle průsečík blog H12. No byl to Okrout.. Sociální rozměr Šutru tedy mohu demonstrovat na vlastní osobě.

Ale zpět do Prahy. Běželo se mi úplně skvěle, známá trať, známí lidé, klábosíme po cestě, i když ráno to byl trochu takový trénink běhu v tropickém pralese. Trať díky blátivému povrchu ještě o stupeň ztěžkla, takže pár pěkných pádu kolegů v běhu bylo k zaznamenání v přímém přenosu. Cílem bylo uběhnout ty tři kola tak abych se bez problémů mohl ještě večer a druhý den věnovat stěhovacím aktivitám - máme teď takovou tropickou dovolenou samé banánové krabice s palmami- ale přesto že na svém odporu k soutěžení si zakládám, hlodavý hlas mi našeptává rychlejc hochu rychlejc tohle jsou závody žádný ploužení. Takže poslechnu, vnitřní hlas se asi poslouchat má a tak to zase dopadle podobně žalostně. Opět uvařen, neschopen se ve třetím kole najíst ani napít, stávka organismu na všech frontách. Do cíle mě vedla a nakonec opravdu dovedla H12 často zmiňovaná Stínová replika, že ultra se nevzdává. Nakonec tedy vlastně cíl splněn - happy jsem byl že už jsem konečně v cíli a můžu se zastavit a cool mi taky dost bylo. Ale přesto, to utrpení má něco do sebe, proč by nás něco stále hnalo se pouštět do toho nepohodlí znovu a znovu. Přistihuju se, že si už po chvilce v cíli říkám, že se na tu Silvu za 14 dní nefalšované těším. Bude to velká neznámá, opravdu dlouhý výlet, ale to je možná to lákavé trochu toho neznáma v sobě zas mít příležitost odkrýt..

14 komentářů:

  1. jsou to úžasný propletence :-) cosi mi našeptává, že šutříky zase budou, tak to zlomíš :-) držím palce na Silvě!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to tedy jo. Šutříky byly naprosto originální a škoda že musely ustoupit digitalizaci. možná že by to šlo nějak obojí zkombinovat. No každopádně ten svůj si příště zase ponesu. Díky za podporu na Silvu, když nic jiného bude to určitě skvělý výlet na jih!

      Vymazat
  2. Máš pravdu M, Šutr je prostě jen jeden! Miluji i ten nezávodní na Štědrý den - pohoda, kamarádi, běh...... prostě vše tak jak má být.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten jsem ještě nezkusil, ale letos to vidím nadějně když budu ten místňák.

      Vymazat
  3. Vždycky se to nepovede podle představ. Byla radost s Tebou běžet a nezapomenu, jak jsi mě vytáhnul z toho hlubokýho bahna, do kterého jsem se v 2. kole vymáznul :-) Ten zmar byl strašnej, vůbec se mi nechtělo vstávat, ale během 5-i sekund na nohou a běželi jsme dál ... t-bird

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve dvou i více se to prostě lépe běží. Tvůj pád byl esteticky naprosto ukázkový, fakt takhle pěkně bych spadnout nedokázal. Tak hlavně že to bylo do měkkýho.

      Vymazat
    2. o té kombinaci se právě mudruje, protože Šutr bez šutrů - to není ono :)

      Vymazat
    3. Kdyby bylo potřeba založit nějakou občanskou iniciativu ?"Za Šutr s šutry" tak se hlásím.. :)

      Vymazat
  4. :)... Drzim palce k dostehovani a k Silve!!!
    Ted jak mas Sutri trat kousek, tak to tam nekdy muzeme probehnout.. Uz snad si to pamatuju:), tak bych nemusel ani moc bloudit..
    At se dari! Ultra zdar! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stěhování to je takové malé ultra, odhadl jsem to na 60km, teď mi řekli že to musím vyklidit úplně komplet tak přidávám dalších pomyslných 20km. No pomalu si už jako ten pes obíhám nový rajón a je to prostě nádhera - kopce, skály - opravdový fellrunning dá se vyběhnout jednou dvojkovou cestou na skály Holého vrchu. I když od podzimu budu muset oprášit zase staré stezky v Essexu.

      Vymazat
    2. No ano, pěkné místo k žití sis vybral..tam se to jen tak neoběhá :)

      Vymazat
  5. blízko Šutru, kdepa to asi je.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to takové zášutří, na trasu cca 3km. No Suchdol nebudu tě napínat. Ale nejspíše půjde jen o dočasné osídlení, ale to říkala sovětská vojska taky..

      Vymazat
  6. tak to máš fakt za humny...to se třeba při běhu a na kole potkáme :)

    OdpovědětVymazat