Chvála nejen psům

Oč chmurněji jsem zakončil minulý zápis do pomyslného běžeckého blogodeníčku, o to veseleji mám chuť teď začít. Někdy stačí opravdu málo aby se ten náš pohled na svět vylepšil - trochu víc slunce, nebo i fajn písnička chycená z éteru, a samozřejmě spolehliví jsou v tomto směru vždycky lidi kolem. Jako spouštěcí mechanismus pro skvělou náladu může ovšem být i takový pes a to i tehdy když žádného nevlastníte. Honzovu Deri jsem zatím znal jen z obrázků a povídání, ale ta skutečnost fakt předčila všechna očekávání. Po fajnovém jarně odpoledním dýchánku v režii Slunéčka a 12HD (ještě jednou velký dík!), kdy jsme s paní Veverkovou obdivovali všechny zahradní vymoženosti a ochutnávali plody chladného sklepa jsem měl v plánu běžet ze Stodůlek domů. Trasa je to náramná. Zelený central park v návaznosti na Dalejské údolí, no místní jistě vědí. Že se Honza přidá jedna dvě bylo jasné, že doma nenechá Deri taky.

Řeknu vám, že ten pes mě tou svojí veselou náturou naprosto dostal. Milej, radostnej, prostě šťastnej že může vyrazit na běh. Běží páník, běží Deri, běžím já, Deri sleduje oba, nějak mě automaticky vzala do party a čeká když se opozdím, ostatní čoklíci jí nezajímají, pyšně si běží. A pak se ozve povel "Deri levá". Nechápu,  protože vlevo prostě nic není. Jak jen se mýlím! V mžiku se ocitáme na Los Alamos trailu, prudce nahoru, prudce dolů, a mě zaplavuje pocit neskutečné pohody, ten pes na mě opravdu nějak přenesl všechnu tu elementární radost, kterou překypoval. 12 se jen pod fousy usmívá protože tohle on už dávno ví a má vyzkoušené. To ten týden ale pěkně začíná, a co víc bude i pěkně pokračovat. Chystá se totiž další tajné slavení tentokrát Liščí narozeniny.

Foto zapůjčené z Digiho alba na rajčeti.

Protože stran konspirace všechno máme už z ledna nachozené, tak stačí tentokrát ne 2000 ale jen pár konspiračních mailů a už to jede. Bylo by vlastně docela pěkný si nějakou tou oslavičkou zpříjemnit každý prostředek týdne. Odkaz na Digiho fotoalbum napoví, že se to - jak jinak - velmi povedlo, i slečna servírka byla z tohoto zoospolku u vytržení a i když jsme si zrovna nic neobjednávali tak stála u stolu a jen říkala "To je neskutečný vás jenom tak poslouchat". Pravda nevím, jestli to byla jako poklona nebo právě naopak. Skupina, která se častuje zvířecími tituly a mluví o 60 až 100km bězích musí pro nezasvěceného působit nezvykle. Přestože jsem žádné narozeniny neměl, odcházím také obdarován jednou skvostnou  plastovou Veverkou, Kindervejcem s překvapením a co víc 2 čísly na pražský 1/2 maraton. 12Jr onemocněl a tak plánovaný běh otce se synem 2HH vypadá nahnutě. Když kouknu do sdíleného Veverkovského kalendáře a na sobotu na mne vyskočí "1/2Maraton - neběžím vedu syna" napadne mne že bych tentokráte zase já mohl zaskočit jako Veverka náhradní a spolu se synem toto generační mysterium podstoupit. No další důvod k radosti, k prima běhu, prostě nádhera. Běžet inkognito mezi 9000 lidmi je ale náročný úkol a tak je potřeba vymyslet řádný převlek.

A tak si tedy běžíme, povídáme, kocháme se a je z toho kilometrový rekord pro synka a ironické poznámky kamarádů k našemu dosaženému času. To byl prostě plantážníci běh náhradní, rodinný a společenský, nikoli závodní. A vlastně i pěkný trenink na nadcházející Brdskou stezku, která už klepe na dveře. To nám to jaro i s tím počátečním ještědským sněhem nakonec stejně pěkně začíná.
P.S. Aktualita COM - další okoloběh je plánován na 1.5.2014 - volný čtvrtek, tentokrát okolo Kladna. Informace, gpx i zajímavosti trasy průběžně dodám pod hlavičkou aktualit.