Noční ostrovní

Asi na tom není nic moc divného, dny kratší, GMT neúprosný, se změnou času se moje běhání definitivně přesunulo do tmy. Ale tma na anglickém venkově to je přeci jen něco trochu jiného než pobíhání po večerech po matce stověžaté. Záře města daleko, poslední blikající lampa u popelnic a nořím se do černých houštin a polí. Prostě TMA! Říká se že v noci se lépe přemýšlí, pracuje, soustředí, tvoří, maluje, skládá a já nevím co ještě. A jak se v noci běhá? Mozek už je takový zklidněnější po celém dni kdy ho musíme namáhat směrovaně, a může nechat myšlenky jen tak proplouvat bez nutného cíle. Noc máme zafixovanou s nebezpečím, zlem, příšerami, duchy, zlo prostě vylézá v noci a za světla zmizí. Ze začátku mě to bylo dost nepříjemné, ta nejistota co je kolem, jen kužel čelovky (a že z čínské čelovky LEDovky tedy je fakt kužel) osvětlující bahnitou stezku či silničku přede mnou, kolem svítící zvířecí oči z křovisek, nevíte jestli je to veverka nebo jelen, pořád jsem se otáčel jestli za mnou něco neběží, ale jsem tu jenom já se svým stínem. Nakonec jsem tu tmu přijal jako svého druhu ochranou ulitu. Vlezu do ní a běžím.  Tma se vám nalepí na tělo, přikreje vás jako přiléhavá deka, pod kterou je teplo a bezpečno, ticho které vás obklopí umocňuje dojem, že vše je tu jen a jen pro vás. A do tohoto klidu a míru a často i deště si teď docela rád pouštím něco do ucha, to je pak dojem úplného odosobnění, chvíli ani nevím že se dotýkám země, nevidím a neslyším nic ze světa kolem, jen ty tóny mi znějí v hlavě. Zvláštní zjištění je, že nikdo tu v noci neběhá, jen občas potkávám osamělého běžce, který si krouží v bezpečí žlutavého večerního osvětlení, tam a zpět podél silnice. Všichni ti co se nějak trochu hýbou jsou totiž kde? Where have all these runners gone? No přeci v Gymu, v gymu, který vám svou mateřskou kovovou náruč nabízí 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. Tahají tam za kovové páky, stroje za ně shybují, stroje je natahují, pás pod nohama ubíhá, veslice pod zadkem ujíždí, váha váží, nápojový automat občerstvuje, pc měří spotřebované kilojouly a antiperspirant jak pámbu ochraňuje. Jaká svěžest! Never say never, praví klasik, ale zatím odolávám lákání šumných strojů a jejich vrkot 7/24 7/24 7/24 raději pořád měním za černočernou tmu.