Není Sky jako Ski

Hned zkraje napíši, že k tomuto spisku zasedám v úsměvné nepohodě. Příspěvek napsán, jen ho uložit a lup ho! Black out, baterky pryč a s nimi i celé dílo. Takže nádech. výdech, znovu popořádku, doufejme, že to bude k lepšímu.
Na poli organizovaného plánování mám co dohánět. Pozitivních vzorů kolem plná sekce, píle, odříkání, dlouhodobé plány a sny a jejich plnění v limitu, kasárenská disciplína, prostě obdivuhodné. Trpíte-li tak trochu deterministickým přístupem ke všemu, hůře se vám soutěží a dosahuje vyšších met, lepších časů a světlých zítřků, protože to je vlastně všechno tak trochu jedno, ale na druhou stranu zas tak nic moc vás nerozhází. Ze všeho si tak pak automaticky berete jen to lepší. Dedlajny jsou moje noční můra a když už se nějaká jeví opravdu důležitou, stihnu jí tak tak s odřenýma nejen ušima. Přes vědomí tohoto hendikepu, k jednomu takovému dlouhodobějšímu běžeckému plánu jsem se uchýlil. Ale samozřejmě, na jednu stranu plán, cíl výzva, ale na druhou mé nectižádostivé Já říká - vždyť se to přece úplně jedno. A tak abych na to nebyl sám, sdílíme tento plán s VS, třeba vzájemná podpora bude užitečná, nejde přeci aby byl bratranec bratranci vlkem že! Prvním krůčkem k tomu plánu je, se na něj vůbec kvalifikovat (dedlajna!), pak se včas (hrozivá dedlajna!) přihlásit ,nějak projít loterií a....potom třeba opravdu vyrazit, ovšem rychle protože časový limit (dedlajna jako prase) je velmi velmi krutý. Teď tedy pro začátek ta kvalifikace - uběhni jeden Sky maraton. Řízením osudu máme poslední možnost - vyrazit na Nezmara v Beskydech, jinak je Velký Plán v troskách. Itinerář se dedlajnami  jen hemží, Beskydy přeci jen nejsou úplně za rohem. Vyrazit přesně z práce, po cestě vyzvednout na poště nové hůlky, stihnout vlak, dorazit do hotelu do 21 hodin jinak jsme bez večeře, odběhnout tak abychom stihli vlak do Prahy a VS následně bus do Liberce. Vše musí klapat jak hodinový stroj.

Klap! Dveře se zavírají a už nás veze vláček Jančuráček směr Beskydy. Nějak věříme, že když to tak dobře začalo, dobře to i skončí. Celé to Sky po česku, zatím pořád trochu považuju za trochu legrační. Proč si hrát na horské běhy, když v podstatě žádné pořádné hory nemáme, ale když vezmete v úvahu že celá ta taškařice se Sky nebo chcete-li Fell Runningem  začla v Británni, kde taky těch vysokých hor nějak moc nemají, začnete se na to koukat jinak. Kopec přece nemusí být jenom skalnatý, aby vám dal pěkně pokouřit. A tak se tvůrci Nezmara a jiných sky podniků po Čechách snaží do trasy těch kopců vetknout až hanba. O vlastivědný prvek jsme tentokrát ochuzeni. Počasí klaplo přesně podle předpovědi - ach ty jistoty - takže viditelnost přes vytrvalý déšť je tak 30 metrů celý den. Místa tak trochu splývají v jednu velkou mlhovou kaši. VS jde s tou kvalifikací od extrému do extrému, před měsícem se vaří v Krkonoších, teď se chladí v Beskydech. Ale říkáme si o nic vlastně nejde, je to přece jenom kvalifikace a naštěstí běžíme jenom "krátkou". Ta představa, že ti co zvolili 107km trasu Trans Goralia jsou již 10 hodin na trati v tomto počasí není vůbec lákavá. Postupně tedy ukrajujeme z našich 44km, lesem dolu, po sjezdovce nahoru, déšť mění cesty v bahnitá kamenitá koryta, takže dolů z kopce moc zrychlit ani nejde. Hůlky se ukazují jako nepostradatelná pomůcka skyběžce, do kopce pomohou a z kopce odlehčí bolavým kolenům. A že takový slalomový svah, či po spádnici dolů volným terénem těm kolenům nepřidá. První stupeň našich časových plánů - 6 hodin bere za své, dedlajna tj. stihnout vlak však vypadá velmi komfortně, stihneme to i s převlekem a občerstvením. První malý krok k Velkému Plánu je splněn, teď jen vydržet v té sebeorganizaci i dále. Před námi další dedlajny, ach jo.
Po návratu jsem se začetl do stránek o českém skyrunningu a tak mě to úsilí Sama Straky, který v zemi, kde skoro nejsou opravdu pořádné hory (v duchu omluva Krkonošům a Jesenkům) tvoří přímo z popela Skyrunningovou asociaci, nadchlo, že jsem mu hned napsal a poslal přihlášku. Jára Cimrmann dal Praze moře, Sam dá Čechům Skyrunning. Takový Sky to prostě není žádné ski, dolů se nesvežeš, dolů skoro stejná dřina jako nahoru. A jestli chceš Veverko splnit VP (Velký Plán), budeš muset trochu hejbnout kostrou, běhat rychle do kopce, běhat celý rok jako to pako, jako Ti houževnatí a mentálně organizovaní. Děkuji VS za milou společnost, a těším se již teď na další dedlajnu a také na další Velké Plány.
Díky počasí jsme nic nenafotili a tak přidávám jen 2 fotky ze stránek organizátorů. Na té první nás zachytili i s Nikie.

         Ještě odkazy na pojednání o Nezmarovi u Nikie a Pavla VS